(postřehy o varhanách a varhanní hudbě v plzeňském regionu)

Václav Šantora po 30 letech

14. června 2012 v 10:27 |  Osobnosti chrámové hudby
Letos 20. června tomu bude 30 let, co odešel významný muzikant našeho regionu, varhaník, skladatel a pedagog, Václav Šantora z Rokycan. Vzpomeňme alespoň krátkým přehledem jeho hudební životopis:

11. srpna 1907 - narozen v Lidicích
1916 - začíná hrát na klavír, později na varhany (prvním učitelem mu byl profesor pražské konzervatoře Josef Klička, který příležitostně do Lidic zajížděl)
1922 - doprovází bohoslužby v lidickém kostele
1924 - 1926 varhanický kurz dle osnov Státní konzervatoře (žákem Josefa Trumpuse, Václava Vosyky a Vojtěcha Říhovského)
1929 - 1946 varhaník a ředitel kůru na poutním místě Svatý Kopeček u Olomouce
1943 - studium moderní skladby u prof. Ambrose
1946 - studium varhanní hry v mistrovské třídě prof. Bedřicha Antonína Wiedermanna
1946 - vyučoval hudební výchovu na Reálném gymnasiu v Mariánských Lázních, kde též hrál v římskokatolickém kostele na varhany a řídil pěvecký spolek "Smetana"
1948 - přijímá nabídku učit v hudební škole v Rokycanech, neboť Reálné gymnasium přemístěno z Mariánských Lázní do Plané
V Rokycanech se stává varhaníkem a posléze ředitelem kůru kostela Panny Marie Sněžné, zakládá Symfonický orchestr města Rokycany. Jeho činnost však byla po letech kvůli nepochopení městských a politických orgánů ukončena.
1950 - 1953 - studium kompozice u prof. Antonína Modra
1957 - stává se vedoucím a dirigentem dechového orchestru Závodního klubu Kovohutě Rokycany
1960 - ředitel hudební školy Bezdružice
1960 - poslední působiště před důchodem - hudební škola ve Strašicích
20. června 1982 náhle umírá na srdeční slabost.

Po celá léta byl věrný chrámové hudbě jako varhaník a skladatel. Jako pedagog vychoval řadu žáků i v soukromém studiu, jako např. plzeňské chrámové varhaníky Ing. Václava Šlajse a Ing. Jaroslava Brože.

Skladatelský odkaz lze dělit do třech částí. Nejpopulárnější jsou skladby lehčího žánru, jako polky (zvláště "Lidunka"), pochody a další poslechové skladby. Nedokončena zůstala opereta "Havířská láska".
Vážnou hudbu reprezentuje jeho nejznámější opus - Lidická suita.



Chrámová hudba zůstala většinou v rukopisech. Z těchto skladeb bylo 24. října 2009 provedeno jeho Tantum ergo v Týnském chrámu v Praze v rámci slavnostního koncertu k 900. výročí založení Rokycan!
S rokycanským sborem Cantate účinkoval pražský katedrální sbor a orchestr (na varhany Přemysl Kšica, dirigent Josef Kšica). Jak je patrné, jeho skladatelský odkaz žije i v dnešní době.







==================================================================================================
 


Aktuální články

Reklama