(postřehy o varhanách a varhanní hudbě v plzeňském regionu)

Pavel Pešta - flétnista a varhaník

8. prosince 2011 v 20:01 |  Osobnosti chrámové hudby
Na setkání hudebníků v evangelickém kostele Západního sboru 4. prosince 2011 přijel i jeden ze zakladatelů 50-leté tradice hudebnéch nešpor v Plzni - Pavel Pešta. Na mou žádost sepsal vlastní hudební životopis, který s jeho svolením rád uveřejňuji:


PAVEL PEŠTA - hudební životopis

Narodil jsem se v srpnu roku 1938 v Soběslavi. Tam jsem také navštěvoval základní školu. V létech 1953-57 jsem absolvoval střední průmyslovou školu strojnickou. Ve 12 letech jsem začal chodit na hodiny klavíru. O 3 roky později se datují začátky mé hry na varhany a zobcovou flétnu. Na průmyslové škole se mi podařilo založit kvartet zobcových fléten. V roce 1957 na podzim jsem nastoupil do zaměstnání v Plzni. V tomtéž roce jsem byl povolán na vojenskou základní službu, po jejím skončení jsem se vrátil do Plzně na původní místo.

V Plzni jsem se začal zajímat o chrámovou hudbu ve dvou kostelích, u františkánů a hlavně u redemptoristů v kostele sv. Jana Nepomuckého. Tam jsem se seznámil s varhaníkem panem Ladislavem Benýškem. Zmínil jsem se mu o svém zájmu o zobcové flétny a on mi doporučil, abych navštívil evangelického faráře pana Jiřího Pumra. Ten mne se zájmem přivítal a hned jsme si spolu něco zahráli, já na klavír a pan farář na flétnu. Byl to dobrý začátek.

Brzy se objevil další flétnista - Milan Vondráček. K nám třem se ještě přidal kolega ze zaměstnání - Miloslav Lávička. A tak jsme začali pravidelně jednou týdně zkoušet kvartet zobcových fléten.

V roce 1961 se podařilo zakoupit malé cembalo. A 14. prosince 1961 jsme poprvé veřejně hráli na adventním dni.

Začalo shánění a rozepisování not, které zabralo dost času. Po odchodu Milana Vondráčka do Českých Budějovic přišel Jaroslav Zíka a pozděj i Antonín Bušek. To už byl kvintet fléten. Také se přidaly smyčcové nástroje. A začalo se hrát pravidelně na hudebních nešporách každý měsíc - první neděli. Časem se objevil i malý pěvecký sbor. Hrálo se také mimo kostel - na zámkách Kozel, Březnice a Český Krumlov. Soubor přijal jméno "Consortium Pilsnae". Roky ubíhaly a repertoár se rozšiřoval. Hrála se hudba od 13. do 18 století. Někdy po roce 1968 jsem začal spolupracovat s varhanářem panem Josefem Juliusem. Naším největším dílem ještě společně s Ing.Jiřím Reindlem byla oprava velkých varhan v Polné u Jihlavy.

V roce 1981 jsem se přece jenom oženil. Koncem listopadu 1981 jsem odešel z Plzně do Bechyně. V lednu 1982 jsem se stal jedním z bechyňských varhaníků a tuto službu vykonávám doposud.

Pavel Pešta, 2011
 


Aktuální články

Reklama