(postřehy o varhanách a varhanní hudbě v plzeňském regionu)

Putování přeštických varhan

22. srpna 2011 v 10:01 |  Varhany na Plzeňsku
Přestože varhany jsou nástrojem, který je postaven pro určitý konkrétní prostor, občas změní své místo. Někdy kvůli chátrajícímu objektu, který není využíván a hrozí i zkáza vzácného nástroje, jindy se změní majitel objektu či jen varhan a z toho vyplývá jiný pohled na využití (často i na opravu) nástroje. V historii varhan častým důvodem pro výměnu nástroje byl i změněný vkus doby a názory vlivných osobností varhanního světa.
Méně obvyklé je vícečetné stěhování, tak jako tomu bylo v případě varhan přeštické židovské synagogy. Synagogu, zasvěcenou v roce 1913, roku 1948 odkoupila Českobratrská církev evangelická. V roce 1951 byla postavena galerie pro varhany (přeneseny v r. 1953). Nakonec komunistický režim tuto budovu roku 1972 zbořil pod záminkou výstavby panelového domu.
Varhany jsou dílem sušického M. J. Wunše z roku 1870, mají mechnickou trakturu a tuto dispozici:
Manuál (54 tónů): Flétna trubicová 8´, Salicionál 8´, Oktáva 4´, Flétna 4´, Mixtura (2x)
Pedál (27 tónů): Subbas 16´, Principál 8´


Putování varhan:
1) katolický kostel vojenského prostoru Hamry-Sv.Kateřina (farnost Nýrsko)
2) od r. 1953 byly darem získány pro ČCE do Přeštic až do doby před zbouráním chrámu
3) od r. 1972 byly převezeny do Dobřan a postupně nabízeny do Uherského Hradiště, Kyjova i na Slovensko do Sikeniček, ale bez úspěchu.
4) od r. 1981 instalovány v kostele ČCE ve Františkových Lázních
5) v roce 1999 převezeny do děkanského kostela ve Vimperku, kde dosud slouží na jižní empoře.

Na hlavním kůru přežívá zchátralý opus 992 krnovské firmy Rieger. Na následujícím snímku je ale detail jeho krásně provedeného notového pultu:
 


Aktuální články

Reklama