(postřehy o varhanách a varhanní hudbě v plzeňském regionu)

Plzeň má varhanní festival

7. května 2008 v 20:11 |  Hudba v Plzni a okolí
V pondělí 5. května 2008 se poprvé rozezněly varhany v katedrále sv. Bartoloměje v Plzni tóny festivalového koncertu. Krajská metropole tak získala novou významnou akci v oboru vážné hudby. Pro její letošní start organizátoři ze společnosti Ars Christiana naplánovali celkem tři koncerty v katedrále sv. Bartoloměje (5.5., 21.5. a 2.6.) a jednu přednášku o varhanní hudbě v Korandově sboru (Jitka Chaloupková - profesorka konzervatoře v Českých Budějovicích). Festival doplňuje malá výstava fotografií zajímavých varhan z plzeňské diecéze.
Pavel Kohout

Festival otevřel zahajovacím koncertem mladý varhaník Pavel Kohout (1976).
Tento interpret patří mezi špičkové hráče mladé generace. Po absolvování pražské konzeratoře (Jan Kalfus) a AMU (Doc. Jaroslav Tůma) absolvoval ještě stipendijní pobyt v Holandsku a řady zahraničních mistrovských interpretačních kurzů.
Pavel Kohout je laureátem řady interpretačních soutěží doma i v cizině, vyvíjí intenzivní koncertní činnost, nahrává pro rozhlasové stanice a pedagogicky působí na mezinárodních interpretačních seminářích.
Pro své plzeňské vystoupení zvolil přitažlivý program z děl J. S. Bacha, C. P. E. Bacha, J. Kličky, B. A. Wiedermanna a F. Mendelsohna-Bartholdyho.
Vzhledem ke specifické dispozici nástroje zněla katedrálou nejlépe Kličkova Koncertní fantazie na téma symfonické básně "Vyšehrad" Bedřicha Smetany a Notturno Bedřicha Antonína Wiedermanna. Skladby byly vynalézavě naregistrovány a technicky dobře zvládnuté. Přitom varhanní transkripce orchestrálních partitur kladou na varhaníky enormní požadavky.
I s ostatními skladbami večera si první host festivalu dobře poradil. Posluchače to těší o to více, pokud znají rozdíly mezi varhanami, na kterých se pořádají koncerty u nás a v cizině. Důležitý je fakt nynější existence festivalu v Plzni, přejme mu hodně kvalitních varhaníků a spokojených posluchačů!
Na dalším koncertě vystoupil Pavel Černý (1970) se skladbami J. S. Bacha, W. A. Mozarta, F. Mendelssohna-Bartholdyho a F. Liszta. Zmínil bych se alespoň o Mozartově půvabném Andante in F pro píšťalový hrací stroj KV 616. Posluchače zajisté velmi mile překvapila střízlivá a křehká registrace spolu s brilantně provedenými ozdobami této rokokové skladby ve velkém prostoru katedrály a na varhanách, jehož zvukový základ tvoří původní romantický nástroj Emanuela Štěpána Petra z roku 1894. Ten se uplatnil nejvíc v závěrečné skladbě večera. Tou byla náročná půlhodinová Fantazie a fuga na chorál "Ad nos, ad salutarem undam" na téma Meyerbeerovy opery Prorok. Interpret volil umírněná tempa, která dala dobře vyniknout zvláště jemným pasážím a šetřil i zvukovou hutností. O to více vynikl závěr díla s plným zvukem nástroje. Pavel Černý je žákem Jana Hory na konzervatoři a Doc. Jaroslava Tůmy na AMU v Praze. V současnosti vyučuje varhanní hru na AMU a JAMU, pilně koncertuje po celém světě a nahrává pro rozhlas a televizi. Působí též jako liturgický varhaník v kostele sv. Ludmily v Praze a věnuje se ochraně historických varhan.
Závěrečný koncert varhanního festivalu patřil titulární varhanici minoritského kostela sv. Jakuba v Praze Ireně Chřibkové. I její program sliboval velkou odezvu u posluchačů. Zkušená koncertní i liturgická hráčka dovedla z katedrálních varhan v Plzni vytáhnout to nejlepší pro optimální provedení pestrého programu. Její provedení Bachova Preludia a fugy G dur (BWV 541) bylo i ve velké kubatuře prostoru velmi dobře čitelné. Při poslechu Zachova Preludia a fugy c moll jsme se jakoby přenesli do malého venkovského kostela ke střízlivému zvuku českého baroka. Hlavním číslem programu byla oblíbená Gotická suita L. Boëllmanna. Autorovo označení je zde velmi zavádějící, neboť jde o dílo vrcholného romantismu. Tomu odpovídal i bombastický zvuk krajních částí a jemná zpěvnost části zvané Modlitba k Panně Marii. Interpretka měla celý program promyšleně narejstříkovaný - její zkušenosti od velkého "mateřského" nástroje a s dlouhým dozvukem svatojakubské basiliky jsou zde výrazně znát a koncert byl tím velmi pozitivně ovlivněn. Z méně známých skladeb zazněla díla Leopolda Mozarta a Dudleyho Bucka (1839-1909), závěr patřil oblíbené Toccatě z Widorovy 5. symfonie.
Irena Chřibková nebyla v Plzni zdaleka poprvé, již dříve vystupovala u sv. Bartoloměje a ve františkánském kostele Nanebevzetí Panny Marie (naposledy s Biblickými tanci Petra Ebena). Věnuje se intenzivní koncertní i pedagogické činnosti, pořádá cykly koncertů a letní varhanní festival u sv. Jakuba v Praze. Nahrává též pro rozhlas, televizi a CD. S oblibou se věnuje hudbě 19. a 20. století, zvláště pak francouzské (studovala mj. u Susan Landale v Paříži a na pražské AMU u prof. Milana Šlechty). Rád bych podrhl její působení na svatojakubském kůru po odchodu významných předchůdců - Jiřího Ropka a B. A. Wiedermanna. Kvalitní liturgická hudba má zde opravdu velkou tradici a pravidelná sólová varhanní matiné před nedělními bohoslužbami jsou vyhledávaná turisty i domácími posluchači. Hostující varhanice našla opět i v Plzni své spokojené posluchače a přispěla k příznivému hodnocení celé akce.
První ročník našeho varhanního festivalu skončil. Do dalšího života mu popřejme zajímavé hosty, odpovídající nástroje, hodně návštěvníků a v neposlední řadě i pochopení ze strany vedení města Plzně.
 


Aktuální články

Reklama